Mediace z pohledu zákona a významu
V ČR je mediace upravena Zákonem o mediaci č. 202/2012 Sb. Z pohledu tohoto zákona se mediací rozumí postup při řešení konfliktu za účasti jednoho nebo více mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými (dále jen „strana konfliktu“) tak, aby jim pomohli dosáhnout smírného řešení jejich konfliktu uzavřením mediační dohody (viz § 2 písm. a) z. o m.). Mediace jako taková je započata uzavřením smlouvy o provedení mediace (§ 4 odst. 1 z. o m. ) a v ideálním případě končí mediační dohodou (viz § 6 odst. 3 písm. a) z. o m.; § 7 z.m.). Zásady a principy jsou v podstatně stejné a vycházejí z právní regulace EU.
V Polsku není zákon o mediaci, ale existuje mnoho právních regulací mediace. Pro nás jsou důležité ty, které se vztahují k občanskoprávním, hospodářským a pracovněprávním sporům, které jsou obsažené v následujícím:
Akty prawne regulujące mediacje :
1) w sprawach cywilnych, gospodarczych, pracowniczych, rodzinnych:
1. Kodeks postępowania cywilnego -
artykuły: 10, 981, 103, 109, 1831-15, 187, 210, 394;
2. Ustawa z dnia 28.07.2005r. o kosztach sądowych w sprawach cywilnych ( Dz. U. nr 167, poz. 1398 z późn. zm.)
artykuły: 5, 23, 24, 79, 93, 95;
3. Ustawa z 10.09.2015r. o zmianie niektórych ustaw w związku ze wspieraniem polubownych metod rozwiązywania sporów ( Dz. U. z 13.10. 2015r. , poz. 1595
4. Ustawa z 27.07.2001r. Prawo o ustroju sądów powszechnych ( Dz. U. z 2015r., poz. 133 z późn. zm.) artykuły : 16 a, 157 a- 157 f;
5. Rozporządzenie Ministra Sprawiedliwości z 20.01.2016r.w sprawie prowadzenia listy stałych mediatorów ( Dz. U. z 28.01.2016r., poz. 122)
6. Rozporządzenie Ministra Sprawiedliwości z 23.12.2015r. - Regulamin urzędowania sądów powszechnych ( Dz. U. z 30.12.2015r.)
artykuły: 10 ust. 3, 11 pkt 12 i 15, 61 ust. 1 pkt 3, § 132-143
7. Rozporządzenie Ministra Sprawiedliwości z 20.06.2016r.w sprawie wysokości wynagrodzenia i podlegających zwrotowi wydatków mediatora w postępowaniu cywilnym ( Dz. U. z 28.06.2016r. , poz. 921)
Co je to mediace?
Mediace jako prostředek k usmíření stran konfliktu byla v různých podobách realizována od počátku lidské civilizace. V České republice je tato metoda užívána k řešení sporů již delší dobu, avšak v minulosti nebyla upravena zákonem. V Polsku je mediace využívána ve větším rozsahu než v ČR a dá se říci, že už získala svou pozici a stále se rozvíjí. Pokud jde o definici mediace, je jich mnoho a neexistuje ani v ČR ani v PL nějaká obecná. U nás je definice mediace zakotvena v Zákoně o mediaci, proto se přichylujeme k jejímu obsahu.
Jaké jsou přednosti a význam mediace?
Dobrovolnost – účastníci mediace se mohou svobodně rozhodnout, zda svou situaci vyřeší společně, bez účasti vyšší instituce či autority (soud, arbitr aj.), jejímuž konečnému verdiktu by se poté museli podřídit. Při mediaci přebírají spoluzodpovědnost za nalezení společného řešení svou vlastní iniciativou. Za výsledek své vzájemné dohody jsou odpovědny pouze zúčastněné strany konfliktu nikoli mediátor. V případě, že by v průběhu mediačního procesu shledaly, že jim tato metoda řešení nevyhovuje, mohou započatou mediaci kdykoli ukončit.
Prostor k vysvětlení a porozumění celé situace - každá strana účastná mediace dostane dostatečný prostor k tomu, aby se k celé situaci mohla vyjádřit ze svého úhlu pohledu. Při popisu a vysvětlování své situace není přerušována, její projev je plně respektován všemi zúčastněnými a projevování emocí není nikým posuzováno a hodnoceno. V průběhu konstruktivního vedení mediačního procesu mohou strany navázat opětovný vzájemný kontakt a tím dojít k obnově dobrých vztahů, což je jedním ze základních cílů mediace.
Rovnost stran – účastníci nepřicházejí k mediaci v pozici „strana žalující a strana žalovaná“, jak je tomu v případě soudního řízení. Vystupují jako rovnocenní účastníci, kteří mají zájem nalézt společné řešení své situace.
Důvěrnost – má úzkou souvislost se zachováním mlčenlivosti mediátora, která je legislativně upravena. Strany se mohou také dobrovolně dohodnout a následně smluvně zavázat k zachování mlčenlivosti.
Rychlost a menší formálnost – řešením konfliktu prostřednictvím institutu mediace lze předejít mnohdy náročnému a vyčerpávajícímu protahování sporu, které bývá typické pro soudní řízení. V tomto kontextu umožňuje mediace účastníkům sporu osvobození se od striktní struktury soudního procesu a jeho pevně stanovených pravidel.
Nižší finanční náklady – mediační proces je v porovnání se soudním řízením výrazně levnější. Na počátku mediace strany nehradí poplatek (ve srovnání se započetím soudního řízení), na nákladech mediačního řízení se ve většině případů podílejí rovným dílem a dobu, kterou budou věnovat řešení sporu, mají pod svou vlastní kontrolou. Bonusem tohoto všeho je, že je-li v rámci mediace vedené mediátorem uzavřena mediační dohoda, poplatek za schválení této mediační dohody soudem bez ohledu na hodnotu sporu je zanedbatelný.
Prostřednictvím mediace mohou být řešeny i konflikty, u kterých se bohužel do dnes zpravidla sahá po soudní cestě. Často zcela zbytečně. Naše praxe ukazuje, že mediací jde řešit například i spory plynoucí z neuhrazených pohledávek.
